Dočasný objekt “Vodního pavilonu“ chápeme jako otevřenou strukturu – systém, který je možné dle potřeby modifikovat, doplňovat a hlavně používat různým způsobem – dle aktuální potřeby. Vzhledem k omezenému rozpočtu jsme pro základní konstrukční osnovu použili fungující a osvědčený systém trubkového lešení. Samotná technologie a s ní související produkční metody do velké míry definují estetiku objektu. Otevřený konstrukční systém umožňuje téměř libovolné tvarování a typologické kompozice. Trubkové lešení je principielně recyklovatelné a všechny další doplňující materiály bychom také navrhovali využít podobným způsobem. Dešťovou vodu svádíme do retenčních záhonů / nádrží a je možné s tímto fenoménem dále pracovat – řízená distribuce závlahy, vypařování, vsakování – možné využít k edukačním programům. Dešťová voda může být také nahrazena ručně čerpanou vodou z řeky / vodního zdroje – ruční pumpy / čerpadla, které dále rozehrávají interakční možnosti pavilonu. Možností využití fenoménu vody v interakční a edukační rovině je celá řada a jejich další specifikaci bychom spoludefinovali po dialogu se stakeholdery. Navržené řešení také umožňuje téměř libovolné umístění a díky svojí subtilnosti je možné jej zamýšlet také v bezprostředním kontaktu s vodní hladinou.